Senáž vs. Siláž

Silážování je proces konzervace šťavnatého (čerstvého) krmiva, při kterém dochází ke kvašení cukrů obsažených v píci. Tento proces probíhá za přísně anaerobních podmínek, tedy bez přístupu kyslíku. Výsledná siláž si díky tomu zachovává vysoký obsah živin a vitamínů.

Kvalita siláže přímo závisí na kvalitě použitých surovin – zejména na druhu píce, její silážní zralosti, obsahu sušiny a způsobu zpracování. Silážování označujeme jako proces řízeného kvašení, který probíhá optimálně při obsahu sušiny mezi 45–50 %. Cílem je vytvořit dostatečné množství kyseliny mléčné, která sníží pH na hodnotu kolem 4. Takové prostředí zabrání množení nežádoucích bakterií, plísní a vzniku hnilobných procesů.

Pokud však silážování neprobíhá správně a nejsou dodrženy potřebné podmínky, mohou vznikat nežádoucí kyseliny – máselná, octová nebo mravenčí. Taková siláž má výrazně nepříjemný zápach a stává se nevyužitelnou pro krmení zvířat.

Jedná se o způsob konzervace krmiva, které je již mírně zavadlé – to je žádoucí, nikoliv vada. Tento proces je založen na činnosti bakterií mléčného kvašení, které produkují kyselinu mléčnou a snižují pH. Aby se tyto prospěšné bakterie mohly úspěšně množit a pracovat, potřebují také prostředí bez přístupu kyslíku, tedy anaerobní podmínky. Díky snížení pH a absenci kyslíku se zároveň zabrání rozvoji nežádoucích bakterií a plísní.

PH je hodnota stupně kyselosti, která nám ukazuje, zda fermentace proběhla správně. Voda má přirozeně pH 7, což je neutrální pH a čím je hodnota nižší, tím vyšší je kyselost. Když máme siláž/senáž s hodnotou pH 4, je mnohem lépe chráněná než siláž/senáž s pH 6,5. Proč? Protože organismy, které způsobují kažení krmiva, nemají rádi kyselé prostředí, takže se jim tam nedaří.

V úvodu jsme zmínili, že kontrolujeme hodnotu DM, ale co to vlastně znamená? DM je zkratka z anglického Dry Matter, tedy sušina. Udává množství sušiny obsažené v krmivu – jednoduše řečeno, jde o to, kolik látky zůstane po odečtení vody. Například pokud má krmivo hodnotu DM 50 %, znamená to, že obsahuje 50 % sušiny a 50 % vody. Pro lepší představu: u sena bývá hodnota DM obvykle kolem 85 %, zatímco u siláže se pohybuje mezi 25–70 %. Pokud je obsah sušiny v siláži vyšší než 50 %, označuje se takové krmivo jako senáž.

Je důležité vědět, že čím vyšší je hodnota DM, tím méně kyseliny mléčné siláž obsahuje. To znamená nižší úroveň konzervační ochrany, a proto je u senáže klíčové zajistit naprosto bezkyslíkové prostředí, aby se zabránilo růstu nežádoucích mikroorganismů.

Původně se označení siláž používalo pro všechna fermentovaná krmiva. Dnes však rozlišujeme ještě senáž, což je druh siláže s vyšším obsahem sušiny. Přesná hranice mezi siláží a senáží není striktně stanovena, ale obecně platí, že pokud obsah sušiny překročí 50 %, mluvíme o senáži. Další rozdíl mezi siláží a senáží spočívá v použité surovině. Zatímco siláž se vyrábí z čerstvé píce, senáž vzniká ze zavadlé píce, tedy píce s vyšším obsahem sušiny.