Autor: Pavel Frček
29.10.2025
Varroáza včel
Varroáza je velmi nebezpečné parazitární onemocnění včel, které v určité míře postihuje téměř všechna včelstva. Jak se proti této nemoci bránit? Jaká jsou preventivní opatření? A jak se onemocnění projevuje? Odpovědi najdete v následujícím článku.
Původce onemocnění
Příčinou varroázy je roztoč Varroa destructor. Tento parazit napadá jak dospělé včely, tak zavíčkovaný plod. Poprvé byl zaznamenán v Indonésii. Během následujících padesáti let se rozšířil do Číny, Indie, následně přes Rusko do Německa a Polska. Existují i záznamy o výskytu na Havaji.
Příznaky nákazy
Roztoči jsou viditelní pouhým okem – nacházejí se na dospělých včelách i na plodu ve všech vývojových stádiích. K vývoji potřebují jak dospělé včely, tak jejich potomstvo. Varroa destructor se živí tukovým tělískem dospělých jedinců, poté přechází na plod. Následkem toho včelstvo slábne, je podvyživené a nově líhnoucí se včely jsou často deformované – mohou mít zakrnělá nebo chybějící křídla, deformované nohy, křivé tělo či zmenšené zadečky. Včelstvo je celkově oslabeno a náchylnější k dalším onemocněním.
Léčba
Ošetření proti varroáze se obvykle provádí na jaře (v březnu a dubnu) a na začátku podzimu (v srpnu a září). Je důležité volit správné metody a pravidelně je obměňovat, protože roztoč se může přizpůsobit a stát se rezistentním vůči účinným látkám. Nestačí jen změnit název přípravku – musí se měnit i samotná účinná látka. Žádná metoda nemá 100% účinnost. Z přírodních prostředků lze využít kyselinu mravenčí, mléčnou, citronovou nebo šťavelovou. Existují také alternativní metody, jako je fumigace spálenými listy rajčat, křenu nebo červené řepy, případně vyřezávání trubčího plodu. Tyto přístupy však nezaručují úplnou účinnost. U chemických přípravků je třeba věnovat pozornost době použití – některé látky se mohou vstřebávat do medu. Vždy je nutné řídit se příbalovým letákem. Mezi nejúčinnější léčiva patří přípravky s účinnou látkou amitraz.
Prevence
Důležitým preventivním opatřením je dostatek potravy – včely pak nemají potřebu loupit v cizích, případně nakažených úlech, což snižuje riziko přenosu parazita. Klíčová je také pravidelná obměna starých rámků za nové. Každoročně do 15. února je nutné odevzdat vzorky na Státní veterinární ústav (SVÚ). Vzorek se odebírá nejdříve 30 dní po posledním podzimním preventivním ošetření, kdy se na dno úlu vloží čistá, ometená podložka. Po uplynutí této doby se měl smete do uzavíratelné nádoby. Pokud má včelař více včelstev, měly by se vzorky ze všech úlů sloučit do jednoho. Před odesláním je nutné vzorek řádně označit – uvést celé jméno chovatele, registrační číslo, číslo stanoviště a počet včelstev.
Další články
12.12.2025
Jak chovat slepice v zimě?
Chov slepic v zimě může být během chladného období skutečnou výzvou. Teploty klesají, dny se zkracují a okolí pokrývá sníh. To všechno se může projevit na zdraví i snášce našich slepic. Aby toto období zvládly co nejlépe, je důležité jim zimu co nejvíce ulehčit a zajistit vhodné podmínky, ve kterých budou prosperovat.
Přečíst článek
26.11.2025
Mouční červi: Proč by jim žádný chov neměl odolat?
Divoká zvířata si zcela běžně obohacují svůj jídelníček hmyzem – a stejnou možnost bychom jim měli dopřát i v domácím chovu. Tato přirozená potrava je vhodná pro drůbež, plazy, žáby, ježky, křečky, hlodavce, ale také pro kočky a psy.
Přečíst článek
25.11.2025
Jaké problémy nejčastěji trápí chovy skotu?
Mastitidy, potíže s pohybem, slabší plodnost i průjmy u telat patří mezi nejčastější zdravotní komplikace ve skotu. Každá z nich může významně ovlivnit užitkovost, pohodu zvířat i ekonomiku chovu. Dobrá prevence, pravidelná kontrola a včasný zásah jsou proto klíčové.
Přečíst článek