Autor: Pavel Frček
29.10.2025
Varroáza včel
Varroáza je velmi nebezpečné parazitární onemocnění včel, které v určité míře postihuje téměř všechna včelstva. Jak se proti této nemoci bránit? Jaká jsou preventivní opatření? A jak se onemocnění projevuje? Odpovědi najdete v následujícím článku.
Původce onemocnění
Příčinou varroázy je roztoč Varroa destructor. Tento parazit napadá jak dospělé včely, tak zavíčkovaný plod. Poprvé byl zaznamenán v Indonésii. Během následujících padesáti let se rozšířil do Číny, Indie, následně přes Rusko do Německa a Polska. Existují i záznamy o výskytu na Havaji.
Příznaky nákazy
Roztoči jsou viditelní pouhým okem – nacházejí se na dospělých včelách i na plodu ve všech vývojových stádiích. K vývoji potřebují jak dospělé včely, tak jejich potomstvo. Varroa destructor se živí tukovým tělískem dospělých jedinců, poté přechází na plod. Následkem toho včelstvo slábne, je podvyživené a nově líhnoucí se včely jsou často deformované – mohou mít zakrnělá nebo chybějící křídla, deformované nohy, křivé tělo či zmenšené zadečky. Včelstvo je celkově oslabeno a náchylnější k dalším onemocněním.
Léčba
Ošetření proti varroáze se obvykle provádí na jaře (v březnu a dubnu) a na začátku podzimu (v srpnu a září). Je důležité volit správné metody a pravidelně je obměňovat, protože roztoč se může přizpůsobit a stát se rezistentním vůči účinným látkám. Nestačí jen změnit název přípravku – musí se měnit i samotná účinná látka. Žádná metoda nemá 100% účinnost. Z přírodních prostředků lze využít kyselinu mravenčí, mléčnou, citronovou nebo šťavelovou. Existují také alternativní metody, jako je fumigace spálenými listy rajčat, křenu nebo červené řepy, případně vyřezávání trubčího plodu. Tyto přístupy však nezaručují úplnou účinnost. U chemických přípravků je třeba věnovat pozornost době použití – některé látky se mohou vstřebávat do medu. Vždy je nutné řídit se příbalovým letákem. Mezi nejúčinnější léčiva patří přípravky s účinnou látkou amitraz.
Prevence
Důležitým preventivním opatřením je dostatek potravy – včely pak nemají potřebu loupit v cizích, případně nakažených úlech, což snižuje riziko přenosu parazita. Klíčová je také pravidelná obměna starých rámků za nové. Každoročně do 15. února je nutné odevzdat vzorky na Státní veterinární ústav (SVÚ). Vzorek se odebírá nejdříve 30 dní po posledním podzimním preventivním ošetření, kdy se na dno úlu vloží čistá, ometená podložka. Po uplynutí této doby se měl smete do uzavíratelné nádoby. Pokud má včelař více včelstev, měly by se vzorky ze všech úlů sloučit do jednoho. Před odesláním je nutné vzorek řádně označit – uvést celé jméno chovatele, registrační číslo, číslo stanoviště a počet včelstev.
Další články
22.07.2026
Konec klecových chovů v EU? Evropská komise chystá zásadní změny
Klecové chovy slepic, usmrcování jednodenních kohoutků i způsob ustájení prasat se mohou v příštích letech výrazně změnit. Evropská komise představila strategii, která má zlepšit životní podmínky zvířat a zároveň podpořit modernizaci evropských farem.
Přečíst článek
21.07.2026
Jak vybrat vhodnou napáječku pro vaše zvíře?
Ať už máte doma králíka, slepice, koně nebo skot, správně zvolená napáječka vám usnadní každodenní péči a zvířatům zajistí pohodlný přístup k vodě po celý den.
Přečíst článek
20.07.2026
Letní pastva bez starostí: 5 věcí, které potřebují ovce, kozy i skot
Zelená pastvina, čerstvý vzduch a dostatek volného pohybu představují pro hospodářská zvířata ideální letní podmínky. Vysoké teploty, nedostatek vody, hmyz nebo nefunkční ohradník však mohou pohodový den rychle proměnit v problém.
Přečíst článek