Autor: Pavel Frček
29.10.2025
Varroáza včel
Varroáza je velmi nebezpečné parazitární onemocnění včel, které v určité míře postihuje téměř všechna včelstva. Jak se proti této nemoci bránit? Jaká jsou preventivní opatření? A jak se onemocnění projevuje? Odpovědi najdete v následujícím článku.
Původce onemocnění
Příčinou varroázy je roztoč Varroa destructor. Tento parazit napadá jak dospělé včely, tak zavíčkovaný plod. Poprvé byl zaznamenán v Indonésii. Během následujících padesáti let se rozšířil do Číny, Indie, následně přes Rusko do Německa a Polska. Existují i záznamy o výskytu na Havaji.
Příznaky nákazy
Roztoči jsou viditelní pouhým okem – nacházejí se na dospělých včelách i na plodu ve všech vývojových stádiích. K vývoji potřebují jak dospělé včely, tak jejich potomstvo. Varroa destructor se živí tukovým tělískem dospělých jedinců, poté přechází na plod. Následkem toho včelstvo slábne, je podvyživené a nově líhnoucí se včely jsou často deformované – mohou mít zakrnělá nebo chybějící křídla, deformované nohy, křivé tělo či zmenšené zadečky. Včelstvo je celkově oslabeno a náchylnější k dalším onemocněním.
Léčba
Ošetření proti varroáze se obvykle provádí na jaře (v březnu a dubnu) a na začátku podzimu (v srpnu a září). Je důležité volit správné metody a pravidelně je obměňovat, protože roztoč se může přizpůsobit a stát se rezistentním vůči účinným látkám. Nestačí jen změnit název přípravku – musí se měnit i samotná účinná látka. Žádná metoda nemá 100% účinnost. Z přírodních prostředků lze využít kyselinu mravenčí, mléčnou, citronovou nebo šťavelovou. Existují také alternativní metody, jako je fumigace spálenými listy rajčat, křenu nebo červené řepy, případně vyřezávání trubčího plodu. Tyto přístupy však nezaručují úplnou účinnost. U chemických přípravků je třeba věnovat pozornost době použití – některé látky se mohou vstřebávat do medu. Vždy je nutné řídit se příbalovým letákem. Mezi nejúčinnější léčiva patří přípravky s účinnou látkou amitraz.
Prevence
Důležitým preventivním opatřením je dostatek potravy – včely pak nemají potřebu loupit v cizích, případně nakažených úlech, což snižuje riziko přenosu parazita. Klíčová je také pravidelná obměna starých rámků za nové. Každoročně do 15. února je nutné odevzdat vzorky na Státní veterinární ústav (SVÚ). Vzorek se odebírá nejdříve 30 dní po posledním podzimním preventivním ošetření, kdy se na dno úlu vloží čistá, ometená podložka. Po uplynutí této doby se měl smete do uzavíratelné nádoby. Pokud má včelař více včelstev, měly by se vzorky ze všech úlů sloučit do jednoho. Před odesláním je nutné vzorek řádně označit – uvést celé jméno chovatele, registrační číslo, číslo stanoviště a počet včelstev.
Další články
10.03.2026
Králík vs. zajíc: Jaký je mezi nimi rozdíl?
Králíci a zajíci patří mezi nejznámější savce naší přírody. Na první pohled si je mnoho lidí plete. Oba mají dlouhé uši, silné zadní nohy a při vyrušení dokážou bleskově zmizet v trávě. Přesto mezi nimi existuje řada zásadních rozdílů. Liší se nejen vzhledem, ale také chováním, způsobem života nebo péčí o mláďata. V tomto článku se podíváme na to, čím se králík a zajíc skutečně odlišují.
Přečíst článek
09.03.2026
Rostliny vhodné pro začínající zahradníky
Rozhodli jste se začít pěstovat rostliny – ať už na záhonku, terase nebo balkoně – ale nevíte, jakými druhy začít? To vůbec nevadí, rádi vám poradíme. Než se pustíte do náročnějších rostlin, je vhodné získat zkušenosti s těmi méně náročnými. Pojďme se tedy podívat na rostliny ideální pro začátečníky.
Přečíst článek
04.03.2026
Jak naučit kočku chodit na vodítku?
Procházky na vodítku nemusí být jen výsadou psů. I kočky mohou bezpečně poznávat svět venku, užívat si čerstvý vzduch a nové podněty. Pokud je na vodítko naučíme správným způsobem, mohou se venkovní procházky stát příjemnou aktivitou pro kočku i jejího majitele.
Přečíst článek