Žaludeční vředy u koní

Koňský žaludek je vzhledem k velikosti těla poměrně malý – u velkého koně má průměrný objem asi 15 litrů. Je uzpůsoben tak, aby téměř neustále trávil a vstřebával malé množství živin. Proto se v žaludku koně neustále tvoří žaludeční šťáva, která obsahuje kyselinu chlorovodíkovou a další trávící kyseliny. Žaludek koně se skládá ze dvou částí – nežlaznaté (horní) a žláznaté (dolní). Nežlaznatá část nemá vlastní ochranu proti působení kyselin, a proto potřebuje stálý přísun slin, které vznikají při žvýkání. Sliny jsou zásadité, a tak chrání tuto citlivou část žaludku. V horní části žaludku je pH 5–7, zatímco v dolní části pH 2–4. Koně se v přirozeném prostředí pasou až 16 hodin denně. Pokud nemají přístup k potravě, dochází ke zvýšení kyselosti žaludku. Vředy nejčastěji vznikají tehdy, když se žaludeční šťávy dostanou do kontaktu s horní, nechráněnou částí žaludku. Riziko se výrazně zvyšuje při tréninku na lačný žaludek, kdy může dojít k rozstříknutí kyseliny na nežlaznatou oblast.

Klinické příznaky se u jednotlivých koní liší svou intenzitou. Závažnost příznaků však neodpovídá vždy závažnosti samotného onemocnění – někteří koně mohou vykazovat výrazné symptomy a gastroskopie přitom odhalí jen mírné změny, nebo naopak.

Mezi nejčastější příznaky patří snížená chuť k jídlu, odmítání krmiva, hubnutí, ztráta hmotnosti, nervozita a podrážděnost. Objevuje se také téměř vodnatý průjem a nepravidelná stolice. Kůň může dávat najevo bolest břicha tím, že se otáčí, válí, kope nebo se jinak neklidně chová. Typické je také časté zívání, žvýkání naprázdno, kyselý zápach z tlamy a skřípání zubů. Zřetelně klesá výkonnost – koně nejsou ochotní pracovat kvůli diskomfortu a nedostatku energie, způsobenému sníženým příjmem krmiva. Po nakrmení si mohou lehát, aby si alespoň částečně ulevili. Výrazné změny v chování, jako je nervozita, sebepoškozování nebo agresivita, jsou dalším možným projevem.

Vředy a další onemocnění horní části trávicího traktu se diagnostikují pomocí gastroskopie. Toto vyšetření se provádí pod sedací. Gastroskop je asi tři metry dlouhá, ohebná kamera s optickým vláknem, která se zavede jednou nozdrou koně a postupně se protáhne slepým vakem, hltanem, hrtanem a jícnem až do žaludku. Po zavedení přístroje do žaludku je nutné ho mírně nafouknout vzduchem, aby bylo možné provést kompletní prohlídku. Vyšetření trvá přibližně 20 minut a koně ho obvykle dobře snášejí. Před gastroskopií by měl být kůň minimálně 12 hodin na lačno a 3 hodiny bez vody. Krmivo i voda se zvířeti podávají zpět po odeznění sedace, obvykle do 30 minut.