Druhy vajec

Z neobvyklých druhů vajec jsou ta křepelčí nejdostupnější. Tato drobná, kropenatá vajíčka váží přibližně 11 gramů a měří kolem 3–5 cm. Přestože jsou malá, překvapí velkým žloutkem a vysokým obsahem živin i antioxidantů. Najdeme v nich spoustu vitamínu B, selenu, riboflavinu, cholinu a také menší množství železa.

Vaří se krátce – zhruba 3 až 4 minuty. Kvůli tenké skořápce se ale hůře loupou. Doporučujeme je po uvaření jemně poválet po rovné ploše a teprve potom opatrně oloupat. Zajímá vás, kolik křepelčích vajec odpovídá jednomu slepičímu? Obvykle 4 až 5, podle velikosti. Díky svým rozměrům se skvěle hodí jako ozdoba, na jednohubky nebo třeba mini volská oka – vypadají efektně a originálně. Chuťově jsou velmi podobná slepičím vejcím.

Vejce perliček jsou poměrně vzácná a v běžných obchodech na ně narazíme jen výjimečně. Vynikají velmi tvrdou skořápkou, díky níž se dají skladovat výrazně déle než ta slepičí – vydrží až 11 měsíců, zatímco slepičí vejce jen 28 dní.

Velikostí stojí mezi křepelčími a slepičími – váží přibližně 20 až 45 gramů a měří 5 až 7 cm. Dvě perliččí vejce odpovídají zhruba jednomu slepičímu. Vaří se průměrně 4 minuty. Mají krémově zbarvenou skořápku s jemnými světle hnědými skvrnami a užší konec je znatelně špičatější než u slepičích vajec. Co se týče poměru žloutku a bílku, žloutek převažuje. Chuť je výraznější a připomíná maso samotných perliček – aromatická, ale jemná. Po uvaření jsou tato vejce krémová a doslova se rozplývají na jazyku.

Slepičí vejce jsou v kuchyni naprostou klasikou – používáme je na desítky způsobů, od jednoduchých vajec nahniličko až po sofistikovaná ztracená vejce. Dlouhou dobu byla terčem obav kvůli obsahu cholesterolu, ale dnes už víme, že 1–2 vejce denně jsou pro většinu lidí naprosto v pořádku.

Jedno vejce váží přibližně 50–70 gramů a měří kolem 5–7 cm. Nejčastěji se setkáváme s bílou a hnědou skořápkou. A proč mají některá vejce jinou barvu? Není to podle barvy peří, jak si mnozí myslí, ale podle barvy ušnic – tedy lalůčků pod ušima slepic. Ty s bílými ušnicemi snášejí vejce bílá, zatímco slepice s červenými nebo tmavými ušnicemi snášejí vejce hnědá.

Výjimečně se můžeme setkat i s vejci nazelenalými nebo namodralými. Za toto zbarvení mohou pigmenty, které se uvolňují ke konci tvorby skořápky. Červené pigmenty pocházejí z krve, žluté ze žluči a zelenkavý odstín způsobuje biliverdin – zelené barvivo obsažené právě ve žluči.

Kachní vejce dlouho provázela pověst, že jsou častým nositelem salmonely. Riziko však lze snadno eliminovat správným skladováním a dostatečnou tepelnou úpravou. Ideální je uchovávat je při teplotě kolem 20 °C.

Jsou větší než slepičí – váží přibližně 90 gramů a měří 7 až 9 cm. Kvůli své velikosti potřebují delší dobu vaření, obvykle kolem 15 minut. Nedoporučuje se jejich příprava „nahniličko“ ani jako míchaná vajíčka. Po uvaření má žloutek často lehce načervenalý odstín a bílek může působit namodrale. Skořápka může být čistě bílá, nazelenalá nebo krémová – její barva závisí na plemeni kachny. Chuťově se podobají slepičím vejcím, ale jsou o něco výraznější a mastnější. Oblibu si našla zejména v asijské kuchyni, kde se z nich připravuje i známá specialita balut – vejce se zárodkem.

Husí vejce mají podobné vlastnosti jako ta kachní – je nutné je správně skladovat a vždy důkladně tepelně upravit. Na rozdíl od kachních nejsou tolik mastná, ale jejich chuť je výrazněji olejnatá.

Skvěle se hodí do moučníků, kterým dodají jemnost a vláčnost. Mohou vážit až 200 gramů a dosahují délky 9 až 11 cm. Kvůli své velikosti je potřeba je vařit opravdu dlouho – obvykle více než 15 minut. Je však dobré mít na paměti, že u husích vajec je riziko nákazy salmonelou ještě vyšší než u těch kachních, a proto je třeba věnovat hygieně a přípravě opravdu velkou pozornost.

Pštrosí vejce patří mezi opravdové obry – váží od 600 do 1500 gramů a dosahují délky 18 až 22 cm. Mají extrémně tvrdou skořápku, kterou není snadné rozbít. Vyžaduje to určitou zručnost, nebo si lze pomoct například vrtačkou.

Jedno pštrosí vejce odpovídá zhruba dvaceti slepičím. Co se týče nutričních hodnot, blíží se spíše křepelčím vejcím – mají velký žloutek a jemnou, příjemnou chuť. Vaření trvá déle, obvykle minimálně hodinu. Nejčastěji se pečou, nebo se jejich obsah vyfoukne a připraví se z něj omeleta či míchaná vejce.