7 tipů pro jarní údržbu pastvin!
Správná jarní péče o pastviny je klíčová pro zajištění kvalitní a výživné pastvy po celou sezónu. V tomto článku se podíváme na hlavní kroky, které by měl každý chovatel před začátkem pastevního období udělat.
1. Zvířata nepouštíme na pastvu příliš brzy
Jarní tráva je sice lákavě svěží, ale také křehká a porost je často ještě podmáčený. Pokud se do pastviny pustí zvířata příliš brzy, mohou svými kopyty či paznehty poškodit drn, což výrazně snižuje schopnost porostu regenerovat. Zvláštní pozornost věnujeme letním pastvinám – zvířata na ně vypouštíme až ve chvíli, kdy porost dosáhne alespoň 10 cm a půda je dostatečně suchá a pevná.
2. Kontrola a oprava ohrazení
Než zvířata vyženeme ven, důkladně prohlédneme ohrady. Zaměříme se především na vodiče elektrických ohradníků – pásky a dráty mohou být poškozené mrazem, větrem nebo zvěří. Zkontrolujeme také stabilitu sloupků a stav prken. Co je poškozené, opravíme. Při této příležitosti se podíváme, jestli se na pastvině nenachází nežádoucí předměty či odpad.
3. Hnojení pastvin
Brzké jaro je ideální čas pro aplikaci hnojiva. Nejlepší je nejdříve odebrat vzorek půdy a zjistit její pH a nutriční hodnoty – díky tomu můžeme hnojit cíleně a efektivně. Hnojení „naslepo“ často přináší slabší výsledky. Vápnění nebo aplikace hnojiva na míru zvyšuje výnos, zlepšuje kvalitu píce a zvyšuje odolnost celé pastviny.
4. Možný dosev
Některé pastviny mohou být po předchozí sezóně oslabené, což se projeví na kvalitě i množství píce. Pokud je to nutné, přistoupíme na jaře k dosevu vhodnou pastevní směsí. Ideální doba je brzké jaro, kdy je ještě dostatek vláhy a nové osivo má šanci dobře zakořenit.
5. Kontrola výskytu jedovatých rostlin
Před vypuštěním zvířat je důležité projít pastvinu a ujistit se, že se tam nevyskytují jedovaté rostliny. V české krajině se můžeme setkat například s pryskyřníkem, vlaštovičníkem, přímětníkem, střemchou a dalšími. Zvláštní pozornost věnujeme i stromům – nebezpečné jsou například tis červený, thuje, jalovec, akát, javor nebo peckoviny. Pastvinu by měl chovatel kontrolovat pravidelně po celý rok.
6. Postupné zavádění zvířat na pastvu
Jarní pastva je bohatá na fruktany – jednoduché cukry, které mohou narušit rovnováhu střevní mikroflóry. Při náhlé změně krmiva hrozí například u koní schvácení kopyt (laminitis), u přežvýkavců pak úhyn mikroorganismů v předžaludcích. Přechod ze suchého zimního krmiva na čerstvou zelenou stravu musí být pozvolný. Ideálně trvá přechod 2–3 týdny, během kterých si organismus na nový režim zvykne.
7. Příprava na suché léto
V posledních letech jsou léta čím dál sušší, což je pro pastviny velká zátěž. Zalévání je sice možné, ale náročné a často neproveditelné. Mnohem efektivnější je rozdělit pastvinu na menší sekce. Rotací pastvy umožníme jednotlivým částem regeneraci, čímž zvýšíme jak výnos, tak kvalitu píce.
Díky včasné a promyšlené jarní údržbě si zajistíte zdravý a produktivní porost, který bude sloužit vašim zvířatům celé pastevní období.
Další články
16.01.2026
Jak naučit kočku chodit na lidský záchod?
Naučit kočku používat lidský záchod může znít jako výstřelek, ale pro řadu chovatelů je to skvělé a praktické řešení. Odpadá kupování steliva, méně se uklízí a koupelna je čistší. Nejde však o trik na pár dní! Vyžaduje to čas, trpělivost a respekt k přirozenému chování kočky.
Přečíst článek
15.01.2026
Jaká má být optimální teplota v líhni kuřat?
Správně nastavená teplota v líhni kuřat patří k nejdůležitějším faktorům úspěšného líhnutí. I nepatrné výkyvy mohou negativně ovlivnit vývoj embryí, snížit líhnivost nebo vést k vylíhnutí slabých kuřat. Pokud chcete dosáhnout dobrých výsledků a zdravého odchovu, je nutné věnovat kontrole teploty maximální pozornost.
Přečíst článek
27.12.2025
Proč kočce pořídit škrabadlo?
Možná jste si domů přinesli roztomilé koťátko, nebo už s vámi žije zkušený kočičí senior. Ať tak či onak, jedno mají společné – přirozenou potřebu škrábat. Nejde jen o hru nebo rozmar, ale o hluboce zakořeněný instinkt, který kočkám pomáhá udržovat drápky v dobré kondici, uvolňovat stres, protahovat celé tělo a zároveň si „označovat“ své území.
Přečíst článek