Senáž vs. Siláž
Pavel Frček

Autor: Pavel Frček

10.03.2025

Senáž vs. Siláž

Fermentovaná krmiva pro hospodářská zvířata hrají klíčovou roli v jejich výživě a zdraví. Jsou plná prospěšných látek a jejich kvalita se pečlivě sleduje – od konzistence a vůně až po DM či pH. Setkat se můžeme se dvěma pojmy, které si jsou na první pohled podobné, avšak rozdíl mezi nimi ve skutečnosti je. Pojďme se na to podívat.

Co je to siláž?

Silážování je proces konzervace šťavnatého (čerstvého) krmiva, při kterém dochází ke kvašení cukrů obsažených v píci. Tento proces probíhá za přísně anaerobních podmínek, tedy bez přístupu kyslíku. Výsledná siláž si díky tomu zachovává vysoký obsah živin a vitamínů.


Kvalita siláže přímo závisí na kvalitě použitých surovin – zejména na druhu píce, její silážní zralosti, obsahu sušiny a způsobu zpracování. Silážování označujeme jako proces řízeného kvašení, který probíhá optimálně při obsahu sušiny mezi 45–50 %. Cílem je vytvořit dostatečné množství kyseliny mléčné, která sníží pH na hodnotu kolem 4. Takové prostředí zabrání množení nežádoucích bakterií, plísní a vzniku hnilobných procesů.


Pokud však silážování neprobíhá správně a nejsou dodrženy potřebné podmínky, mohou vznikat nežádoucí kyseliny – máselná, octová nebo mravenčí. Taková siláž má výrazně nepříjemný zápach a stává se nevyužitelnou pro krmení zvířat.

Co je to senáž?

Jedná se o způsob konzervace krmiva, které je již mírně zavadlé – to je žádoucí, nikoliv vada. Tento proces je založen na činnosti bakterií mléčného kvašení, které produkují kyselinu mléčnou a snižují pH. Aby se tyto prospěšné bakterie mohly úspěšně množit a pracovat, potřebují také prostředí bez přístupu kyslíku, tedy anaerobní podmínky. Díky snížení pH a absenci kyslíku se zároveň zabrání rozvoji nežádoucích bakterií a plísní.

Co je to pH a proč je pro nás tak důležité?

PH je hodnota stupně kyselosti, která nám ukazuje, zda fermentace proběhla správně. Voda má přirozeně pH 7, což je neutrální pH a čím je hodnota nižší, tím vyšší je kyselost. Když máme siláž/senáž s hodnotou pH 4, je mnohem lépe chráněná než siláž/senáž s pH 6,5. Proč? Protože organismy, které způsobují kažení krmiva, nemají rádi kyselé prostředí, takže se jim tam nedaří.

DM, co to znamená?

V úvodu jsme zmínili, že kontrolujeme hodnotu DM, ale co to vlastně znamená? DM je zkratka z anglického Dry Matter, tedy sušina. Udává množství sušiny obsažené v krmivu – jednoduše řečeno, jde o to, kolik látky zůstane po odečtení vody. Například pokud má krmivo hodnotu DM 50 %, znamená to, že obsahuje 50 % sušiny a 50 % vody. Pro lepší představu: u sena bývá hodnota DM obvykle kolem 85 %, zatímco u siláže se pohybuje mezi 25–70 %. Pokud je obsah sušiny v siláži vyšší než 50 %, označuje se takové krmivo jako senáž.


Je důležité vědět, že čím vyšší je hodnota DM, tím méně kyseliny mléčné siláž obsahuje. To znamená nižší úroveň konzervační ochrany, a proto je u senáže klíčové zajistit naprosto bezkyslíkové prostředí, aby se zabránilo růstu nežádoucích mikroorganismů.

Rozdíl mezi siláží a senáží?

Původně se označení siláž používalo pro všechna fermentovaná krmiva. Dnes však rozlišujeme ještě senáž, což je druh siláže s vyšším obsahem sušiny. Přesná hranice mezi siláží a senáží není striktně stanovena, ale obecně platí, že pokud obsah sušiny překročí 50 %, mluvíme o senáži. Další rozdíl mezi siláží a senáží spočívá v použité surovině. Zatímco siláž se vyrábí z čerstvé píce, senáž vzniká ze zavadlé píce, tedy píce s vyšším obsahem sušiny.

Další články

Jaký druh vlny si vybrat? Srovnání alpaky, kašmíru, merino vlny a dalších

15.05.2025

Jaký druh vlny si vybrat? Srovnání alpaky, kašmíru, merino vlny a dalších

O tom, že existují různá plemena ovcí, slyšel asi každý. Ale věděli jste, že i vlna může mít mnoho druhů? Nezískáváme ji jen z ovcí, ale také z lam nebo dokonce z králíků.  

Přečíst článek
Druhy dojení a typy dojíren

14.05.2025

Druhy dojení a typy dojíren

Dojení je každodenní součástí chovu dojnic – způsoby jeho provádění se však mohou značně lišit. Od tradičního ručního dojení až po moderní robotické systémy, každá farma si vybírá řešení, které vyhovuje jejím potřebám a možnostem. Liší se i samotné dojírny – prostory, kde se dojení provádí. V tomto článku si projdeme základní typy dojení a typy dnes používaných dojíren. 

Přečíst článek
Jak vyrobit domácí jerky?

13.05.2025

Jak vyrobit domácí jerky?

V poslední době se jerky stává stále populárnější pochoutkou, a není se čemu divit. Je totiž chutné, bohaté na živiny, a především plné bílkovin. Skvěle se hodí nejen na túry či výlety, ale také jako zdravější alternativa brambůrků k večernímu filmu. Jak si tuto delikatesu připravit doma?

Přečíst článek