

Autor: Pavel Frček
16.05.2025
Proč kráva pořád přežvykuje a pes hltá? Zvířecí trávení pod lupou
Zamysleli jste se někdy nad tím, proč skot tráví hodiny přežvykováním a pes naopak potravu téměř ani nekouše? Je to kvůli odlišnému typu trávení. Zatímco někteří živočichové mají jednoduchý žaludek, jiní zvládli evoluci s několika oddíly, mikrobiálním trávením nebo dokonce pomocí kamínků. Jaké jsou hlavní rozdíly mezi jednotlivými skupinami zvířat?
Monogastry: jednoduchý žaludek, efektivní systém
Zvířata s jednoduchým žaludkem – takzvaní monogastry – zahrnují masožravce (například psy a kočky), všežravce (prasata), koně, osly, králíky nebo hlodavce. Jejich trávicí trakt se skládá z dutiny ústní, jícnu, žaludku, tenkého a tlustého střeva.
Potravu rozmělní v dutině ústní, kde enzym ptyalin začíná štěpit polysacharidy (proto nám po delším žvýkání rohlíku začne chutnat sladce).
Jícnem se vše dopraví do žaludku, kde nastupuje chemické trávení – pomocí kyseliny chlorovodíkové (HCl), která potravu sterilizuje a aktivuje enzymy pro štěpení bílkovin a tuků. Tím vznikají menší stavební jednotky – aminokyseliny a mastné kyseliny. Ty se vstřebávají ve střevech, kde se přidávají trávicí šťávy ze slinivky a žlučníku. V tlustém střevě dochází ke zpětnému vstřebávání vody a minerálů a ke zahušťování zbytku zažitiny.
Ve zkratce: nejprve u nás probíhá chemické (žaludek – kyseliny) a enzymatické trávení. Mikrobiální trávení přichází na řadu až následně.
Ptačí specialita: trávení s pomocí kamínků
Trávicí trakt ptáků je podobný jako u monogastrů, ale s několika zajímavostmi. Ptáci mají navíc vole, kde se potrava shromažďuje a někdy i předtráví. Dále mají dvoudílný žaludek – žláznatý žaludek produkuje trávicí šťávy, zatímco svalnatý žaludek (žernov) funguje jako mlýnek.
Proto ptáci – zejména drůbež – polykají drobné kamínky, tzv. grit. Ty pomáhají mechanicky drtit potravu, protože ptáci nemají zuby. Právě v žaludku pak dochází k chemickému a enzymatickému trávení.
Tato evoluční „zkratka“ dává ptákům možnost rychle sežrat krmivo a bezpečně ho strávit i bez dlouhého žvýkání nebo přežvykování.
Polygastry: když má zvíře čtyři žaludky, ale žádný není zbytečný
Zvířata jako skot, ovce nebo kozy patří mezi přežvýkavce – tedy polygastry. Jejich trávicí soustava obsahuje čtyři části žaludku: bachor, čepec, kniha (tři předžaludky) a slez (pravý žaludek). Ačkoliv se někdy uvádí, že mají čtyři žaludky, přesnější je říct, že jde o jeden složený žaludek se čtyřmi oddíly.
Po rozmělnění potravy v dutině ústní se sousto dostává do bachoru, kde začíná mikrobiální trávení. Potrava je zde napadána mikroorganismy – bakteriemi, nálevníky i houbami – které dokážou rozkládat celulózu, což my ani monogastry neumíme. Zajímavostí je, že mikroorganismy nejprve spotřebují jednoduché cukry z potravy, a teprve pak se pouštějí do složitějších látek.
Jakmile má přežvýkavec klid, sousto regurgituje – tedy vrací zpět do tlamy, kde ho znovu přežvykuje. Tento proces se několikrát opakuje, dokud není sousto dokonale rozmělněné. Poté prochází dalšími předžaludky, a nakonec do slezu, kde dochází k chemickému a enzymatickému trávení podobně jako u monogastrů.
Kráva si umí vytvořit vlastní bílkoviny
Jednou z nejzajímavějších věcí na přežvýkavcích je, že mají dva zdroje bílkovin. První je klasický – z potravy (např. luštěniny, sója apod.), to je neplnohodnotná bílkovina. Druhý je daleko sofistikovanější: mikroorganismy v bachoru. Ty nejenže pomáhají s trávením, ale když odumřou, putují dále se strávenou potravou a jejich těla jsou strávena – což vytváří kvalitní, plnohodnotný živočišný protein. V podstatě si kráva „vypěstuje“ vlastní bílkoviny zevnitř.
Tento proces je klíčový hlavně pro hospodářství, protože přežvýkavci umí zužitkovat i méně kvalitní rostlinné bílkoviny a přeměnit je na vysoce hodnotné produkty – mléko nebo maso.
Nekrmíme krávu, krmíme její mikroby
Základem úspěšného chovu přežvýkavců je pochopení jednoho jednoduchého pravidla: "Nekrmíme krávu, ale hlavně mikroorganismy v ní." Správné krmivo by mělo být kvalitní, bez plísní, hniloby nebo mrazu, a změny ve stravě je třeba provádět postupně – například při přechodu na zelenou pastvu. Pokud se o mikroorganismy staráme dobře, dostaneme za odměnu zdravé a výkonné zvíře. Ať už jde o krávu na mléko, býka na maso, nebo kozu na sýry – všechno začíná v bachoru.
Další články

11.06.2025
Jaká máme plemena slepic?
Všem milovníkům hospodářství je jasné, že slepice jsou jeho nedílnou součástí. Jejich rozmanitá plemena se vyznačují specifickými vlastnostmi, které je předurčují k různým účelům. Správný výběr plemene je pro chovatele obzvláště důležitý, proto jsme pro Vás připravili stručný přehled vybraných plemen slepic a jejich zajímavých vlastností.
Přečíst článek
10.06.2025
Jak na chov fretky?
Fretka je malá a hbitá šelma příbuzná kunám. Jedná se o inteligentní, společenské a hravé zvíře, které se hodí i k chovu v bytě. Aby byla fretka spokojená a zdravá, potřebuje dostatek prostoru, pohybu, kvalitní potravy a především pozornost. Jak na to se dozvíte v tomto článku.
Přečíst článek
09.06.2025
Jaké jedovaté rostliny rostou na pastvinách?
Na loukách a pastvinách najdeme řadu jedovatých rostlin, které mohou ohrozit zdraví zvířat, zejména koní, kteří jsou velmi citliví. Tyto rostliny mohou být nebezpečné jak čerstvé, tak i usušené v seně. Představíme si ty nejčastější a nejnebezpečnější z nich.