Malovaná vejce jako symbol Velikonoc

Vejce jsou ze zřejmého důvodu už odedávna považována za symbol zrození a života. Běžnou součástí Velikonoc se stala ve 13. nebo 14. století. Nejdříve plnila pouze roli daru duchovním nějakého kostela nebo chrámu a při té příležitosti byla posvěcena. Postupně se tato tradice rozšiřovala – hospodáři vejci obdarovávali své čeledíny a na Boží hod se z vajec stala almužna pro chudé. V 17. století je například spolu s ovocem nebo pečivem začaly dostávat děti od svých kmotrů či učitelů. V této době se také objevila tradice dávání vajec koledníkům jako odměnu za tzv. pomlazení, tedy vyšlehání dívky pomlázkou, tak jak jsme dnes zvyklí.

Vejce pro koledníky se zpočátku nebarvila a darovala se syrová, zdobení skořápek vajec jako takové je však možné vysledovat až do pravěku a zdobená vejce se objevila rovněž ve starověkém Egyptě, Persii nebo Sumeru, kde se dávala do hrobek. Do hrobek k zemřelým se barvená vejce dávala jako symbol znázorňující přechod z pozemského života do světa mrtvých – vejce v hrobce představovalo duši uniklou z těla.

Vejce se často malovala na červeno, aby připomínala prolitou krev Ježíše Krista, v případě velikonoční koledy ovšem toto barevné provedení dostalo i veselejší význam – červeně malovaná vejce od dívek dostávali chlapci, kteří se jim líbili. Žlutá vejce pak měla připomínat legendu o putování Krista, při kterém proměnil skořápky vajec ve zlato, a zároveň odkazovat na slunce, obilí či med. Modrá barva charakterizovala naději, když symbolizovala svěcenou vodu, a zelená zase byla barvou přírody a jara. Při koledě se darovala stále plná vejce, dutá malovaná vejce jsou až moderní variantou. Dnes navíc malovaná slepičí vejce částečně nahradila čokoládová vajíčka a v případě domácí a zahradní dekorace dokonce vejce umělá.

V minulosti mělo barvení vajec ještě jeden zajímavý a především praktický význam. Během 40 dnů dlouhého postního období ukončeného Bílou sobotou se totiž vedle masa a mléčných produktů nesměla jíst ani vejce. Ty se po celou tu dobu pochopitelně hromadila, navíc snůška slepic se na jaře zvyšuje. Vejce se proto v období půstu vařila kvůli prodloužení jejich trvanlivosti, aby vydržela až do chvíle, kdy se zase budou moci jíst. A právě barvení vajec pomáhalo rozeznat vařená vejce od těch čerstvých.

V současnosti se můžete setkat s mnoha technikami zdobení vajec. Mezi nejjednodušší metody vedle zdobení samolepkami patří jednobarevné batikování a barvení vajec voskem. Tyto způsoby zdobení jsou díky relativně snadnému provedení také nejpoužívanější. Oblíbené je dále o něco náročnější vícebarevné batikování nebo leptání již obarvených vajec. Nejsložitější techniky zdobení vajec pak představuje drátkování a vyškrabování vajec nebo jejich polepování slámou.