Lze ovlivnit snášku nosnic?

Novopečení chovatelé vždy očekávají vajíčka. Při koupi je však důležité myslet i na věk drůbeže. Začátek snášky totiž ovlivňuje mimo jiné i genetické založení slepice, a tedy pokud si pořídíte kuřici (slepici, která ještě není dostatečně stará na snášku), budete si muset na vajíčka počkat. V tomto období mají taky velký vliv podmínky chovu a výživa. Rozhodně však není dobré tuto fázi uspěchat. Pokud začnou slepičky snášet moc brzy, vejce budou malá a jejich organismus se rychle vyčerpá. 

Začátek snášky se liší hlavně od plemene. Lehčí plemena a ty zakrslá Vás například obdarují vajíčky už po 5 měsících. Patří sem česká kropenatá slepice, leghornky, serema, vousáč nebo ohiki. Další skupinou jsou středně těžká plemena jako hempšírka, plymutka, rodajlenka nebo sasexka, ty začínají snášet ve věku zhruba 6 měsíců. Následují těžká plemena, mezi které patří kočinka a brahmánka, u nichž se vajíček dočkáte už v 9. měsíci. Jako poslední, a tedy nejdéle dospívající můžeme zmínit bojová plemena jako asilka nebo malajka, kterým dospívaní trvá až 9 měsíců.

Teplota má velice významný vliv na produkci vajec. Nosnice, nebo obecně slepice, jsou velmi citlivé na extrémní teploty. Velká letní vedra mohou způsobovat stres a nepohodlí, což vede ke snížení snášky. Je důležité jim zajistit dostatek stínu a větrat kurník, aby se v něm necítily jako ve skleníku. Také musí mít neustálý přístup k čerstvé a chladné vodě.  

Kromě horka slepicím nesvědčí ani zima. V tomto období mají nosnice rovněž problém se snáškou a je tedy značně omezená, jelikož musí vydat více energie, aby se zahřály. V tuto mrazivou dobu Vaše slepičky jistě ocení přístup k teplé vodě a ještě více Vás budou milovat, pokud jim v kurníku zatopíte. 

Jaká teplota je tedy ideální? Nosnice si nejlépe vedou při 13-24 °C, kdy jim není ani horko ani zima a můžou se soustředit na produkci vajíček. 

Pokud Vaše slepička nesnáší žádná vejce nebo jen minimálně, je vysoká pravděpodobnost, že máte v kurníku nějakou chorobu. Jednou z nejčastějších nemocí je například kokcidióza. Toto parazitní onemocnění způsobuje průjmy a dehydrataci. Podobně se projevuje i bakteriální infekce salmonelóza. Mezi nejznámější respirační nemoci se řadí infekční bronchitida a snášku mohou ovlivňovat i parazité jako čmelík kuří.  

Pokud máte podezření, že s Vaší drůbeží není něco v pořádku nebo se jen chcete připravit na vše, můžete si více přečíst v článku „Jak poznat, že je slepice nemocná?“. Předejít nemocím se dá i pravidelnou kontrolou, úklidem a dezinfekcí kurníku, což zabrání šíření nemocí nebo i výskytu čmelíka. 

Pokud budeme nosnicím dávat nekvalitní a nevyváženou stravu, nebudou nám prospívat a ani produkovat vejce. Slepicím je nutné zajistit dostatečný přísun bílkovin, vápníku a dalších živin. V zimě jim prospěje vysoce energetické krmivo, které jim doplní síly a energii využitou na zahřátí. 

Základem jídelníčku drůbeže je krmná směs nebo šrot (směs drcených obilovin, luštěnin, zrnin a dalších přísad ve správném poměru). Ten si lze doma udělat svépomocně, avšak je důležité si předem nastudovat, jaké množství čeho do něj patří. Nesmíme také zapomínat na bílkovinovou složku a vápník, které se dají podávat i prostřednictvím doplňků stravy. Avšak všeho moc škodí, proto to ani s vitamíny nepřehánějte. Jak a kdy je správně podávat se dočtete v našem článku „Vitamíny pro drůbež“.