-800x800.jpg)
Jak poznat, že vaši drůbež napadli paraziti
Při chovu drůbeže se bohužel někdy nelze vyhnout jejich onemocnění. Nejběžnější onemocnění drůbeže jsou ta parazitická, když je různí parazité napadají zejména zvenku. Domovem parazitů je obvykle peří a kůže opeřenců a pro drůbež jsou velmi nepříjemní, protože bývají příčinou silného pocitu svědění, což se projevuje na chování zvířat. Abyste drůbež ušetřili od trápení, je třeba ji pravidelně kontrolovat a pokud se na zvířatech nějaký parazit objeví, tak neprodleně zasáhnout. Přečtěte si o častých projevech značících napadení drůbeže parazity, abyste problém rozpoznali včas a zvířata jim neposkytovala domov zbytečně dlouho. Dále si představíme nejrozšířenější parazity, které mohou napadnout drůbež ve vašem chovu, a způsoby, jak napadení parazitů předejít a jak se jich případně zbavit.
Projevy napadení parazity u drůbeže
Napadení parazity se u drůbeže znatelně projevuje na jejím chování – kvůli pocitu svědění začnou být zvířata neklidná, kývají hlavou z jedné strany na druhou a při přemnožení parazitů se téměř přestanou ovládat. Samozřejmě se snaží svědění zbavit drbáním, důsledkem čehož je ztráta peří. Při přemnožení parazitů tak na některých místech těla vzniknou úplně holá místa. Peří, které zůstane, ztrácí svůj přirozený vzhled – je neupravené a polámané. Jednak z důvodu drbání a jednak kvůli tomu, že ho někteří paraziti okusují. U vodních ptáků dochází ke snížení voděodolnosti peří, které je poté špinavé a viditelně mokré.
Při pozorném zkoumání peří a kůže drůbeže je možné různé parazity také přímo vidět. V případě všenek pak můžete při jejich přemnožení v peří najít dokonce chomáče vajíček.
Dále lze pozorovat další příčiny v podobě snížení snůšky vajec. Projevem napadení parazity může být i ztráta hmotnosti zvířat nebo rozvoj kanibalismu. V nejhorším případě dochází k úhynu zvířat, což platí hlavně u mláďat nebo nemocí oslabené drůbeže při silném zasažení parazity.
Všenky
Všenky jsou rozšířeným druhem parazitického hmyzu, který zahrnuje například luptouše, péřovky a všiváky. Charakteristické je pro ně zploštělé tělo a malé drápky na končetinách, které jsou vidět pod mikroskopem. Všenky postihují celé tělo, ale nejčastěji se pochopitelně vyskytují tam, kam si drůbež nedosáhne zobákem, takže na břiše, pod křídly a v oblasti kloaky. Napadení drůbeže (nejčastěji kura domácího) všenkami zvyšuje riziko rozvoje kanibalismu.
Čmelíci
Čmelík kuří je velmi nepříjemný parazit, který se zaměřuje nejen na drůbež, ale také na holuby, další volně žijící ptáky, a dokonce i některé savce. Při zběžném pohledu na peří je téměř nemožné ho odhalit, protože tento malý roztoč se přisává na kůži, aby se mohl živit krví své oběti. Vzhledem k tomu, že se živí krví, mohou být čmelíci přenašeči drůbežího moru nebo encefalitidy. Ve chvíli, kdy čmelíci krev nesají, tedy většinou během dne, hledají úkryt v různých spárách v kurníku a kladou tam larvy. Zamoření kurníku vzhledem k počtu larev, které dokáže naklást jediná samice, probíhá rychle.
Roztoči peřní
Roztoči peřní se usazují hlavně na ocasu a letkách drůbeže, kde se živí krví, a stejně jako čmelíci tak způsobují vyšší náchylnost drůbeže na nakažení různými nemocemi. Také zvyšují riziko vzniku kožních vyrážek. V postižených místech je peří poškozeno tak, že vypadá, jako by bylo okousané. Zbavit se tohoto roztoče je docela složité a proces jeho úplného vymýcení z kurníku a odstranění ze zvířat často trvá delší dobu.
Blechy
Sice se to nestává až tak často, ale na drůbeži se mohou usadit i blechy. Rovněž blechy jsou příčinou silného svědění a kvůli častému drbání časem na drůbeži uvidíte úplně lysá místa namísto peří.
Vápenka
Nakonec stojí za zmínku ještě vápenka, která drůbež také postihuje poměrně často, ale od výše zmíněných parazitů se svým projevem dost liší. Postihuje totiž neopeřené části těla, především běháky. Ty jsou při postižení vápenkou pokryty hrubým bílým povlakem. Za jejím vznikem stojí parazitičtí roztoči. U hrabavých ptáků se jedná o lupovku kuří, jejíž zástupci se zavrtávají do rohové vrstvy kůže na běhácích. Neléčená vápenka způsobuje ptákům bolest.
Prevence napadení drůbeže parazity
S ohledem na prevenci napadení drůbeže parazity je samozřejmě potřeba udržovat kurník či jiné drůbeží stavení a výběh relativně čistý. V kurníku pravidelně měňte podestýlku, aby byla stále dostatečně suchá a čistá. Paraziti se totiž nejsnáze přemnožují z důvodu špatných podmínek chovu.
Takové slepice se o odstraňování parazitů a udržování peří v dobrém stavu starají samy díky popelení. Při popelení čistí své tělo prostřednictvím „koupele“ v popelu ze dřeva nebo jemném písku. Aby tento proces mohly provádět, musíte jim popeliště připravit. Jako popeliště může sloužit buď prostá díra v zemi, nebo nízká plastová vanička. Obsah popeliště byste měli alespoň dvakrát ročně vyměnit.
Léčba parazitických onemocnění u drůbeže
Někdy popelení nestačí, a pak je na místě využít speciální přípravky proti parazitům. Některé se aplikují přímo na zvířata, jiné mohou sloužit k ošetření stěn a podlahy kurníku, kam si zalézají čmelíci. Na čmelíky vedle speciálního přípravku proti čmelíkům vyzrajete také křemelinou nebo dřevěným popelem, který důkladně vetřete do peří. Pro naprosté odstranění těchto nežádoucích návštěvníků může být třeba tento proces několikrát opakovat.
Pokud byste drůbež nezbavili parazitů včas, můžete o své opeřené miláčky přijít. Proto si svých svěřenců v chovu pořádně všímejte a když to bude nutné, co nejrychleji podnikněte patřičné kroky.
Další články

29.04.2025
Je pro psa lepší obojek nebo postroj?
Na trhu najdete mnoho různých typů postrojů a obojků. Jak ale poznáte, který z nich je ten pravý právě pro Vašeho miláčka? Pojďme se na to společně podívat.
Přečíst článek
29.04.2025
Jak vypadá včelařský rok?
Práce včelaře se odvíjí od přírody – od počasí, teplot a především od dostupnosti přirozených zdrojů včelí potravy. Proto je zásadní sledovat roční cyklus, který zahrnuje rozkvétání tzv. vůdčích rostlin. Každé období má své specifické požadavky na péči o včelstvo. Včelařský rok lze rozdělit do sedmi základních období, přičemž každé z nich vyžaduje konkrétní postupy a opatření. Pojďme se na ně společně mrknout.
Přečíst článek
27.04.2025
Jak na chov činčily?
Chov činčil si získává stále větší oblibu díky jejich roztomilému vzhledu, přátelské povaze a mimořádně hebké srsti. Tito malí hlodavci, původem z jihoamerických And, byli v přírodě téměř vyhubeni kvůli lovu na kožešinu. Dnes se činčily chovají převážně jako domácí mazlíčci. Jsou to noční zvířata, která většinu dne prospí a aktivní jsou až po setmění. Jsou velmi společenské, proto se doporučuje chovat je alespoň v páru. Průměrná délka života činčil je 10–15 let, přičemž ojediněle se mohou dožít až 20 let.
Přečíst článek