Zdají se zvířatům sny?

Odborníci z Massachusettského technologického institutu zkoumali chování potkanů a při pokusech sledovali jejich mozkovou aktivitu během běhání v bludišti a následného spánku. Výsledky ukázaly, že si potkani během spánku „přehrávají“ zážitky z bdělého stavu – tedy sní. Mozek potkana je přitom jednodušší než například mozek psa, a tak vědci usuzují, že i ostatní savci (včetně našich domácích mazlíčků) sny mají. Podle Amerického klubu chovatelů prochází zvířecí spánek stejnými fázemi jako ten lidský – tedy fází NREM (hluboký spánek, kdy tělo regeneruje) a REM (fáze, kdy dochází ke snění a mozek je aktivní stejně jako při bdělosti).

Ve fázi REM lze snění poznat podle typických příznaků – zvíře se neklidně hýbe, škube nohami, vydává zvuky, a někdy lze i vidět, jak se mu pod víčky rychle pohybují oči. Nejpravděpodobněji se jim zdají události z běžného dne – jak běhali, lovili nebo si hráli. Bohužel, stejně jako lidem, se i zvířatům mohou zdát noční můry. Ne o příšerách, ale o nepříjemných zážitcích – například o rvačce s jiným psem, návštěvě u veterináře nebo stresující situaci.

Odpověď zní: ne. Zvíře si po probuzení nemusí uvědomit, kde je, a v dezorientaci může instinktivně zareagovat – třeba i útokem. Nejde o úmyslnou agresi, ale o přirozenou obranu ve stavu zmatení, stejně jako když se člověk probudí z děsivého snu a ještě chvíli netuší, že je v bezpečí. Nejlepší je zvíře nechat spát a dosnít, nebo ho nechat, ať se probudí samo. Pomůžeme mu tím, aby se cítilo klidněji a bezpečněji.

Snění není výsadou lidí – i zvířata mají své vnitřní světy plné obrazů, emocí a zážitků. I když jim do hlavy nevidíme, můžeme díky vědeckým poznatkům a pozorování lépe pochopit, co se v jejich spánku odehrává. A přestože může být těžké sledovat mazlíčka, jak ve spánku neklidně reaguje na noční můru, nejlepší, co pro něj můžeme udělat, je nechat ho v klidu spát a být mu oporou, až se probudí.