Slintavka a kulhavka

V počáteční fázi onemocnění se u nakažených zvířat objevuje deprese, horečka, snížená produkce mléka a omezený příjem krmiva. Krátce nato se začnou tvořit puchýřky naplněné tekutinou, a to v dutině ústní, na končetinách i na mléčné žláze. Přibližně po jednom dni puchýřky praskají a mění se v otevřené léze. Kvůli bolestivým puchýřům zvířata kulhají, mají problémy s příjmem potravy a výrazně sliní – odtud název onemocnění: slintavka a kulhavka. U prasat jsou typické výskytem puchýřů na nohách, zatímco u skotu bývají nejlépe patrné v dutině ústní.  

Slintavka a kulhavka je vysoce nakažlivé onemocnění s vysokou nemocností, avšak nízkou úmrtností. Nákaza se může šířit dvěma způsoby – buď přímým kontaktem mezi infikovanými zvířaty, nebo nepřímo, prostřednictvím dopravních prostředků, nástrojů, oděvů či živočišných produktů. Nejčastější cestou nákazy je inhalace vzduchu obsahujícího virus. Virus se dokáže šířit vzduchem až na desítky kilometrů – zvláště za příznivých meteorologických podmínek. Nejvíce virových částic vylučují do vzduchu prasata. Onemocnění není přenosné na lidi.

Inkubační doba, tedy čas mezi nákazou a objevením prvních příznaků, se u tohoto onemocnění pohybuje v rozmezí 1 až 14 dnů, nejčastěji však mezi 2 až 6 dny. Je ale důležité vědět, že nakažené zvíře začíná virus vylučovat už dva dny předtím, než se projeví jakékoli klinické příznaky. V mléce může být virus přítomen dokonce až čtyři dny před vypuknutím příznaků. Z tohoto důvodu je při podezření na nákazu nutné okamžitě zvíře izolovat. Pokud by nakažený jedinec zůstal mezi ostatními, mohla by se nákaza rychle rozšířit na celý chov.

Prevencí je důsledné dodržování hygienických opatření, zejména vyhýbání se kontaktu zvířat z různých chovů. Podobně jako při pandemii covidu u lidí. Preventivní očkování proti slintavce a kulhavce je však v rámci Evropské unie zakázáno. Specifická léčba této choroby neexistuje. Jediným účinným opatřením proti šíření je utracení všech vnímavých zvířat v ohnisku nákazy a v ochranném pásmu kolem něj. (Ohnisko nákazy je místo, kde byla infekce prokázána; ochranné pásmo zahrnuje oblast v okruhu 3–10 km od tohoto ohniska.)