Proč kočka značkuje?

U značkování močí je ze všeho nejdůležitější zjistit, zda nemá příčinu v nějakém zdravotním problému. Kočky velmi často trpí problémy s močovými cestami, zejména pokud jsou krmeny méně kvalitními granulemi, mají nedostatek pohybu, méně pijí nebo jsou vystaveny stresu. Prvním krokem tedy musí být vyšetření moči i celkového zdravotního stavu kočky u veterináře. Pokud je v této oblasti všechno v pořádku, můžeme pátrat dál. 

Nejčastější fyziologickou příčinou značkování koček močí je období tzv. mrouskání, tedy kočičí říje. Problém je v tom, že toto období bývá poměrně dlouhé, objevuje se na jaře, na podzim, ale někdy i zcela neočekávaně – kočka je prostě zvíře, které se může rozmnožovat takřka kdykoliv. Zvláště u kocourů je tento pud velmi silný a po dosažení pohlavní dospělosti, což může být již kolem 6 měsíců věku, je jejich značkování spíš pravidlem než výjimkou. Nejjednodušším řešením proti značkování koček je tedy kastrace koček i kocourů, pokud kočky nechceme dále množit. Tímto zdánlivě “nepřirozeným” způsobem dopřejeme své kočce delší a klidnější život a zabráníme nežádoucímu rození koťat, která ne vždy najdou nový domov. 

Pokud máme doma chovnou stanici koček a kastrace tedy nepřipadá v úvahu, musíme přemýšlet o dalších možných příčinách nežádoucího chování. Kočky jsou velmi čistotná zvířata a značkováním nám mohou “naznačovat”, že s jejich kočičí toaletou není všechno v pořádku. Většina koček je citlivá na použité stelivo a jeho změnu může velmi nelibě nést. Pokud chováme více koček v jedné domácnosti, musíme pro ně mít dostatečný počet kočičích toalet. Většinou se uvádí počet toalet alespoň o jeden vyšší než počet koček, ale není to pravidlo. Hodně záleží na tom, jak spolu naše kočky vycházejí a jaká mezi nimi panuje pohoda a hierarchie. 

Tím se dostáváme k další možné příčině, a tou je stres – ten může být vyvolán jakoukoliv změnou, ať již změnou prostředí (stěhování), lidským nebo zvířecím přírůstkem do domácnosti, změnou krmné dávky a řadou dalších vlivů, které my lidé nemusíme v danou chvíli považovat za důležité. Pokud chceme naší kočce (kočkám) pomoci stres zvládnout rychleji, můžeme vyzkoušet umělé feromony (lze zakoupit ve sprejích u veterináře) nebo některou z bylin, které jsou pro mnoho koček neodolatelné – může to být šanta kočičí (catnip), kozlík lékařský, majoránka, meduňka nebo levandule. 

Co se týká škrábání, opět je to přirozené kočičí chování, které můžeme pozorovat v přírodě jak u velkých, tak u malých koček. Neslouží k broušení drápků, kočičí drápy brousit opravdu nepotřebují, protože jsou bezpečně schované ve svých pouzdrech, připravené k okamžitému použití a kočky si je občas maximálně okusují zuby. Škrábání je typickým teritoriálním chováním a hlavním (a často jediným) způsobem, jak mu můžeme zabránit je to, že vypozorujeme, na jakých místech se kočka nejčastěji pokouší škrábat a pak na tato místa umístíme škrabadla, která může volně používat.  Opět jich musíme mít doma víc a rozmístit je na různá místa, jedno naší domácí šelmě stačit nebude.