Konec klecových chovů v EU? Evropská komise chystá zásadní změny

Mezi hlavní připravované kroky patří:

• postupné ukončování klecového chovu nosnic,
• omezení systematického usmrcování jednodenních kohoutků,
• nová pravidla pro welfare prasat,
• větší podpora modernizace chovů,
• důraz na prevenci nákaz a biologickou bezpečnost,
• podpora automatizace, senzorů a moderních technologií,
• přísnější požadavky také na dovážené produkty.

Důležité však je, že zatím nejde o platný celoevropský zákaz. Evropská komise teprve připravuje konkrétní legislativní návrhy.

Evropská komise chce do konce roku 2026 předložit návrh nových pravidel pro nosnice a kuřata chovaná na maso.

Návrh se má zaměřit především na:

• postupné rušení klecových systémů,
• lepší podmínky přímo v chovech,
• kontrolu welfare podle praktických ukazatelů,
• odpovídající pravidla pro dovoz ze zemí mimo EU.

Přesné datum úplného ukončení klecových chovů zatím stanoveno nebylo. Komise počítá s tím, že chovatelé budou potřebovat dostatečně dlouhé přechodné období a finanční podporu.

Velkou změnou má být také ukončení systematického usmrcování samčích kuřat z linií určených k produkci vajec.

Řešením může být technologie, která dokáže určit pohlaví kuřete ještě ve vejci. Díky tomu se samčí mládě vůbec nemusí vylíhnout.

Technologie již existují, ale zatím nejsou dostupné a cenově přijatelné pro všechny líhně. 

Evropská komise proto chce podpořit:

• jejich další vývoj,
• snížení pořizovacích nákladů,
• širší zavádění do praxe,
• případné nové značení vajec.

Také tento návrh má být představen do konce roku 2026.

Další návrh se má týkat životních podmínek prasat.

Evropská komise jej chce představit do druhého čtvrtletí roku 2027, tedy nejpozději do konce června 2027.

Počítá se například s:

• postupným omezováním klecových a dalších omezujících systémů,
• přechodem k volnějším způsobům ustájení,
• větším důrazem na pohyb a přirozené chování,
• hodnocením welfare přímo na farmách.

Ani zde však rok 2027 neznamená termín zákazu. Jde o datum, do kterého má Evropská komise předložit návrh. Konkrétní pravidla a přechodné lhůty budou teprve projednávány.

Přechod na nové systémy může být pro farmy velmi nákladný. Může vyžadovat nové haly, úpravu stávajících prostor, modernější napájení, krmení, větrání nebo technologie pro kontrolu prostředí.

Evropská komise proto připouští, že náklady nemohou nést pouze samotní zemědělci.

Zvažuje se například:

• investiční podpora z evropských a národních fondů,
• zvýhodněné úvěry,
• zvláštní finanční nástroje pro živočišnou výrobu,
• lepší ocenění produktů pocházejících z chovů s vyšším welfare,
• podpora mladých a začínajících zemědělců.

Cílem je, aby vyšší požadavky na životní podmínky zvířat neohrozily ekonomické fungování evropských farem.

Budoucnost chovu podle Evropské komise nespočívá pouze v zákazech. Důležitou roli mají hrát také technologie, které usnadní každodenní péči o zvířata.

Podporovány mohou být například:

• automatická krmítka a napáječky,
• senzory teploty a vlhkosti,
• chytré větrání,
• sledování zdravotního stavu zvířat,
• systémy včasného varování,
• robotika a precizní chov,
• zařízení pro úsporu a opětovné využívání vody.

Moderní vybavení může pomoci rychleji odhalit zdravotní problém, snížit ztráty a vytvořit stabilnější podmínky v chovu.

Ptačí chřipka a další nákazy v posledních letech ukázaly, jak rychle mohou zasáhnout celé regiony.

Strategie proto klade velký důraz na biologickou bezpečnost. V praxi může jít o podporu:

• dezinfekčních stanovišť,
• karanténních prostorů,
• zabezpečení vstupu do chovů,
• hygienických pomůcek,
• preventivního očkování,
• rychlejšího informování chovatelů.

Prevence má být jedním z hlavních způsobů, jak zabránit rozsáhlým ztrátám a nucenému utrácení zvířat.

Evropští chovatelé dlouhodobě upozorňují, že přísnější pravidla zvyšují jejich náklady. Zároveň však musí konkurovat levnějším produktům ze zemí, kde jsou požadavky na welfare výrazně nižší.

Evropská komise proto chce prosazovat, aby se vyšší standardy vztahovaly také na dovážené živočišné produkty.

Evropští zemědělci by tak neměli být znevýhodněni pouze proto, že dodržují přísnější pravidla.

Evropské chovy pravděpodobně čekají velké změny. Nepřijdou však ze dne na den.

Nejdříve musí vzniknout konkrétní legislativní návrhy. Poté bude následovat jejich projednávání a stanovení termínů, podmínek i finanční podpory.

Jisté ale je, že budoucnost chovu se bude stále více spojovat s:

• vyšším welfare zvířat,
• moderním vybavením,
• lepší hygienou,
• prevencí nákaz,
• efektivnějším hospodařením,
• automatizací každodenních činností.

Cílem plánovaných změn by nemělo být pouze zpřísňování pravidel. Evropská komise chce vytvořit systém, ve kterém budou mít lepší podmínky zvířata, ale zároveň bude mít budoucnost i samotný chovatel.

Jaký máte na plánované změny názor? Pomohou podle vás evropským chovům, nebo budou pro menší farmy příliš náročné?