Jak skladovat krmivo v létě, aby neplesnivělo a nelákalo škůdce?

Krmivo nemá rádo vlhko, přímé slunce ani velké výkyvy teplot. Pokud stojí pytel na zemi ve vlhké kůlně nebo je otevřený v prostoru, kam se dostane hmyz či hlodavci, může se začít rychle kazit. Rizikové jsou hlavně otevřené pytle, šrotované obilí, mačkané zrno a směsi s vyšším obsahem tuku.

Zkažené krmivo nemusí být na první pohled vždy vidět. Někdy se projeví jen zatuchlým zápachem, slepenými hrudkami nebo tím, že ho zvířata najednou odmítají. Takové krmivo je lepší nepoužívat.

Velkou chybou je nechávat krmivo přímo na betonové podlaze. Beton může držet vlhkost a pytle ji pak snadno nasají. Lepší je uložit krmivo na paletu, polici nebo jinou podložku, aby kolem něj mohl proudit vzduch.

Dalším problémem jsou špatně uzavřené pytle. Pytel zavázaný provázkem většinou nestačí, hlavně pokud se ve skladu pohybují myši nebo moli. Jakmile se do krmiva dostanou škůdci, často neznehodnotí jen jeden pytel, ale postupně i další zásoby.

Pozor také na míchání starého a nového krmiva. Pokud do nádoby se zbytky staré směsi nasypete čerstvé krmivo, může se zkazit celý obsah. Nádoby je proto dobré pravidelně vysypat, vyčistit a až potom doplnit novou dávku.

Ideální je suché, čisté a dobře větrané místo bez přímého slunce. Krmivo by mělo být chráněné před deštěm, vlhkostí ze země i před velkým horkem. Pokud ho skladujete v kůlně nebo stodole, vyplatí se zkontrolovat, zda do prostoru nezatéká a jestli nejsou v rozích stopy po hlodavcích.

Pytle nenechávejte opřené přímo o zeď. I tam se může držet vlhkost a zároveň tudy často běhají myši. Mezi stěnou a zásobami nechte alespoň menší mezeru.

Pro menší množství dobře poslouží uzavíratelné plastové nádoby, barely nebo sudy. Ještě lepší ochranu proti hlodavcům nabídnou pevné nádoby s dobře těsnícím víkem. Praktické je také ponechat krmivo v původním pytli a celý pytel vložit do uzavíratelné nádoby. Díky tomu nepřijdete o informace o složení, dávkování nebo datu spotřeby.

Nádoby ale nesmí být špinavé ani vlhké. Zbytky starého krmiva, prach a vlhkost jsou ideální prostředí pro plísně i škůdce.

Celé obilí obvykle vydrží při dobrém skladování déle než už našrotované nebo mačkané. Jakmile se zrno naruší, rychleji přijímá vlhkost a může ztrácet čerstvost. Proto se v létě vyplatí připravovat šrot v menších dávkách podle aktuální potřeby.

Pokud máte vlastní šrotovník nebo mačkač, nemusíte držet velké množství hotového šrotu dopředu. Krmivo tak může být čerstvější a lépe přizpůsobené tomu, kolik ho zvířata skutečně spotřebují.

Krmivo raději nepoužívejte, pokud zapáchá zatuchle nebo kysele, má změněnou barvu, jsou v něm hrudky, plíseň, pavučinky, larvy, trus hlodavců nebo působí nezvykle vlhce. Varováním může být i to, že ho zvířata odmítají, přestože ho běžně žerou.

U podezřelého krmiva se nevyplatí riskovat. Plísně a zkažené směsi mohou zvířatům způsobit zdravotní potíže, proto je lepší takové krmivo vyřadit.

Před každým doplněním zásob si zkontrolujte, zda je krmivo v suchu, nestojí přímo na zemi, není vystavené slunci a je dobře uzavřené. Pravidelně čistěte nádoby, zametejte rozsypané zbytky a sledujte, jestli se ve skladu neobjevují stopy po myších nebo hmyzu.

V létě se často vyplatí kupovat menší množství krmiva častěji, pokud nemáte opravdu suchý a dobře zabezpečený sklad. Správné skladování pomůže snížit ztráty, udržet krmivo chutné a hlavně bezpečné pro zvířata.