Jak poznat, že je králík nemocný?

Králík je společenské zvířátko, které přiměřeně reaguje na svého chovatele nebo majitele (zejména, když přináší nějaký ten pamlsek). Sleduje dění okolo svého výběhu nebo králíkárny, a to, aniž by reagovalo příliš zbrkle, vyděšeně nebo naopak úplně apaticky. O dobrém zdravotním stavu svědčí chuť přijímat pravidelně potravu, kvalitní srst, volně pohyblivé ušní boltce i čisté okolí očí a nozder. Tělesná teplota králíka se pohybuje mezi 38,5 až 39,5°C. Králičí samice (kterým se říká ramlice) bývají výbornými plodnými matkami a pokud jsou v pořádku, tak se o svá mláďata velmi pečlivě starají.

• Králičí mor 

Mor je velmi závažné virové onemocnění králíků divokých i domácích (zajíci jsou imunní). Probíhá často velmi rychle a způsobuje úhyny celých chovů. Nejčastějšími projevy jsou krvácení z nozder, dýchací potíže, apatie nebo nekoordinované pohyby těla. Jediným účinným opatřením je očkování, které se provádí poprvé v 6 až 10 týdnech věku, poté přeočkování každých 6 až 12 měsíců (podle epidemiologické situace). 

• Myxomatóza u králíků 

Myxomatóza je virové onemocnění, které se přenáší z nemocného zvířete, ale i přes krmiva, steliva, napáječky nebo prostřednictvím infikovaného hmyzu (komáři). Mláďata jsou náchylnější na onemocnění a také častěji hynou. Hlavním příznakem je otok v oblasti hlavy a vředy, které se také objevují zejména na hlavě. Nejdůležitější prevencí je očkování, které má podobné schéma jako u králičího moru, existují i kombinované vakcíny. 

• Kokcidióza

Další, velmi časté parazitární onemocnění – kokcidióza u králíka – napadá střevo nebo játra.

K přenosu dochází většinou z matky na mláďata. Problémem je to, že u dospělých jedinců může mít nemocný králík průběh bez příznaků, zatímco nakažená mláďata často hynou na průjem nebo vyčerpání organismu. Průjem u králíků může být mimo jiné vyvolán i stresem nebo špatným krmivem. Zejména u březích a kojících samic je proto dobré podávat preventivně prostředky proti této nemoci – Emanox PMX + vhodné krmivo (Králík GOLD FORTE s léčivem).

• Králičí ušní svrab

Svrab je vysoce nakažlivé parazitární onemocnění, původcem jsou roztoči. Pokud se objeví, je nutné důkladně vyčistit a dezinfikovat všechny prostory, ve kterých se nakažená zvířata pohybovala – parazit přežívá až tři týdny! Nemocná zvířata izolujeme, postižená místa můžeme natírat parafínovým olejem a můžeme podat antiparazitika. Ušní svrab králíka – jeho léčba je naštěstí bezpečná a nepřenositelná na člověka.

• Zažívací potíže

Takové potíže mohou být způsobeny infekcí nebo nesprávně sestavenou krmnou dávkou. Z infekcí to bývají nejčastěji rotaviry nebo koronaviry, nejnáchylnější jsou jedinci, kteří současně trpí kokcidiózou (viz výše). Kvalitní krmná dávka doplněná vhodnými prostředky z řady vitamínů a minerálů je velmi důležitá.  

• Nedostatek vitamínů nebo minerálů 

Nedostatek těchto látek vede k větší náchylnosti ke všem výše uvedeným onemocněním, snížené plodnosti, problematickému chování samic (požírání mláďat nebo zanedbávání jejich péče) a u jedinců určených pro výkrm k pomalému růstu a přibývání na váze. 

• Stále rostoucí zuby

Další věcí, kterou musíme mít na paměti je to, že králíkům dorůstají po celý život zuby, a to cca 1 cm za měsíc. Pro králíky je tedy důležité, aby měli možnost si zuby pravidelně obrušovat potravou. Nejvhodnější je objemné krmivo s dostatkem vlákniny, tedy zejména seno, např. seno s kopřivou. Pokud králíky krmíme granulovaným krmivem, je to samozřejmě v pořádku, ale seno je potřeba nabízet jako doplněk krmné dávky, popř. umožnit králíkům okusování větviček stromů. Granule jako takové jsou totiž měkké. Není vhodné přidávat sušené pečivo – na broušení zubů nestačí, a naopak může narušit přirozenou střevní mikroflóru, a tedy trávicí procesy. V létě je naopak vhodné zelené krmení a tvrdé druhy zeleniny. Přerostlé zuby mohou velmi významně snižovat příjem potravy, tím i užitkovost a při neřešení problému mohou vést i k úhynu.

Nejdůležitější preventivní opatření pro zajištění dobrého zdravotního stavu králíků: 

• vhodná chovná zařízení (králíkárna, výběhy), jejich pravidelné čištění a dezinfekce 
• pravidelná výměna podestýlky 
• kvalitní dobře dostupná krmná dávka
• zajištění kvalitní čerstvé pitné vody 
• doplňování vitamínů a minerálů
• očkování proti nejčastějším infekčním chorobám
• omezení stresu zvířat (stěhování, příliš mnoho jedinců na malém prostoru, hluk)