
Autor:
12.09.2023
Jak na domácí jablečný mošt?
Věděli jste, že 21. října je Mezinárodní den původních odrůd jablek? A jak jinak ho oslavit než výrobou poctivého domácího moštu. Pojďte se s námi podívat, jak na to.
Příprava
Důležitý, jako u všech receptů, je výběr vhodných surovin. Zde pro nás bude důležité sledovat zralost jablek. Vždy vybíráme jablka zralá s černými či načernalými peckami. Využít můžete také spadaná, poškozená od škůdců či napadená strupovitostí. Rozhodně se ale nesmí použít ovoce nahnilé, které by nepříznivě ovlivnilo chuť moštu. Jablka omyjeme a přesouváme se na další část – drcení.
Průběh
Umytá jablka nadrtíme. Při větším množství ovoce využijeme drtič, který se na trhu objevuje ve dvou variantách – elektrický a mechanický. S elektrickým je práce velice jednoduchá, pouze zapneme mlýnek a přes násypku vkládáme ovoce. Drtič si jinak se vším poradí sám. U mechanického je zapotřebí využít trochu vlastní síly, výhodou ovšem je, že nemusíme vyhledávat místo s přístupem k elektrické energii. Drtíme se slupkou i s jadřincem.
Jakmile máme ovoce nadrcené, přesouváme se co nejdříve k lisu, abychom zabránili oxidaci a tmavnutí šťávy. K lisování využíváme dřevěný lis. Lisy se liší především maximální kapacitou zpracovávaného ovoce. Rozmyslete tedy dobře, jaký objem pro Vás bude optimální. Vylisovanou šťávu zachytíme do čistých nádob a následně ji uložíme do chladného prostředí, kde vydrží maximálně týden, tudíž není třeba otálet s dalším postupem.
Chladný mošt přelijeme do lahví dle našeho výběru, neplníme je ovšem až po okraj kvůli následné konzervaci, při zahřívání se totiž objem tekutiny zvětší.
Konzervace
Lahve máme naplněné, a tak se můžeme přesunout ke konzervaci. Zde máme dvě varianty, jak při zavařování postupovat. Dbejte však zvýšené opatrnosti. Oba postupy uvažují manipulaci s předměty, které mají vysokou teplotu.
U první možnosti využijeme velký zavařovací hrnec, do kterého naskládáme láhve s moštem, a následně zalijeme vodou až k hrdlům lahví. Takto připravený hrnec dáme na plotýnku a budeme sledovat teplotu vody. Jakmile teplota dosáhne 75–80 °C, lahve vyndáme, uzavřeme zátkami a položíme do vodorovné polohy.
Druhá možnost spočívá v zahřívání moštu. V momentě, kdy mošt dosáhne teploty 85 °C, ho odstavíme z plotýnky a začneme plnit čisté a horké lahve. Horké lahve napomáhají sterilování, a navíc se vyhneme riziku, že nám po nalití horkého moštu prasknou. Následně uzavřeme zátkami a položíme na bok.
A máme hotovo
Jak vidíte, příprava moštu není zas tak složitá, jak se možná zdá. Tak neváhejte a pusťte se do zpracování přebytků z Vaší zahrady i Vy. Věříme, že si pochutnáte.
Další články

30.07.2025
Proč zvířatům podávat vitamínové doplňky?
Vitamíny jsou klíčové pro správné fungování organismu – ovlivňují metabolismus, vývoj, růst i odolnost vůči chorobám. U hospodářských zvířat mají navíc přímý vliv na užitkovost. Dělí se na vitamíny rozpustné ve vodě (B, C) a v tucích (A, D, E, K). Pojďme si společně tuto problematiku přiblížit.
Přečíst článek
29.07.2025
Cesta mléka od krávy až do obchodu
Mléko je běžnou součástí našeho jídelníčku, ale jeho cesta od krávy až do krabice v regálu je delší, než se může zdát. Mléko se získává nejen od krav, ale i od koz, ovcí či buvolů. Každé z nich má jiné složení i vlastnosti – například kozí mléko je vhodné i pro některé lidi s intolerancí na laktózu. Nejčastěji se však setkáváme s kravským mlékem, pojďme se tedy podívat na jeho zpracování.
Přečíst článek
28.07.2025
Inteligence hospodářských zvířat
Myslíte si, že prase pozná své jméno? Že kráva ve stádě rozezná svou kamarádku? Že některé hospodářské zvíře může poslouchat stejně jako pes? A co slepice – opravdu má „ptačí mozeček“? Každé zvíře je jinak inteligentní, ale obecně platí, že jsou mnohem chytřejší, než si často myslíme. Podívejme se na příklady některých z nich.
Přečíst článek