Cukrovka u zvířat

Inzulin je hormon produkovaný slinivkou břišní, který udržuje správnou hladinu cukru v krvi. Dá se přirovnat ke klíči, jenž odemyká buňky, aby mohly využít glukózu jako zdroj energie. Pokud v krvi koluje nadměrné množství cukru, mluvíme o tzv. hyperglykemii. Tělo na tento stav reaguje tím, že slinivka uvolní inzulin, aby hladinu glukózy snížila. K hyperglykemii dochází zpravidla po jídle, zatímco při hladovění může nastat hypoglykemie – tedy nízká hladina cukru v krvi. Obě situace jsou pro organismus nebezpečné a pokud si s nimi tělo neporadí samo, musíme mu pomoci my. U psů se fyziologická hladina glukózy v krvi pohybuje v rozmezí 3,5–6 mmol/l, u koček až do 8 mmol/l.

U cukrovky 1. typu dochází k nedostatku inzulinu, a to buď z neznámé příčiny, nebo následkem pankreatitidy – zánětu slinivky břišní. Vzniku cukrovky může napomoci i nevhodná léčba kortikoidy. Mezi plemena s nejvyšší predispozicí k tomuto onemocnění patří samojedi, jorkšírští a tibetští teriéři. Naopak u zlatých retrívrů, německých ovčáků nebo boxerů se s tímto onemocněním téměř nesetkáváme. Nejčastěji se cukrovka rozvine u psů středního věku a starších než 7 let. Statisticky častěji postihuje feny než psy.

Cukrovka 2. typu je méně častá. Vzniká tehdy, když tělo sice inzulin produkuje, ale buňky na něj přestávají správně reagovat. Tento typ se objevuje především u obézních zvířat.

Mezi základní příznaky patří tzv. PU/PD syndrom – tedy polyurie (zvýšené močení) a polydipsie (zvýšený příjem tekutin), dále dehydratace, ztráta chuti k jídlu, hubnutí, apatie a zvracení. Mohou se objevit i křeče a infekce močových cest. U pacientů s cukrovkou se v moči objevuje cukr, což představuje ideální prostředí pro růst a množení bakterií.

Pokud veterinář na základě rozboru krve a moči diagnostikuje cukrovku, je nutné okamžitě zahájit léčbu. Onemocnění sice nelze zcela vyléčit, ale při správném přístupu lze výrazně zmírnit jeho příznaky. Základem léčby je vhodná dieta a případné podávání inzulinu. Ten se aplikuje injekčně, zpravidla jednou nebo dvakrát denně – frekvence závisí na reakci zvířete a spolupráci majitele.

Na začátku léčby se podává co nejnižší terapeutická dávka a podle potřeby se postupně zvyšuje. V úvodní fázi je nutné pravidelně sledovat hladinu glukózy v krvi, ideálně každé 3–7 dnů u veterináře. Zkušení majitelé však časem zvládají měření glykémie i sami doma.